Pojďme toto tiché utrpení vidět včas, naučme se všímat si detailů, učme děti o tom mluvit a včas říkat takovým situacím NE!
Video je určeno nejen vyučujícím, ale i všem, kteří nechtějí zůstat lhostejní. Video je koncipováno formou výkladu, rozhovoru s týranou dívkou a rozhovoru s psycholožkou a koučkou Markétou Bartuškovou, která má zkušenosti právě z rozpoznávání CAN ve školách.
Ve videu se dozvíte:
- Co je to CAN
- Jak si ho ve škole všimnout
- Jak o něm mluvit
- Co dělat a na koho se obrátit
- Odkazy na další literaturu
Výtah z videa:
Co je to vlastně CAN? Je to zkratka z anglického Child abuse and neglect, tj. syndrom zanedbávaného nebo zneužívaného dítěte. Spadá sem:
- Psychické a emocionální zneužívání a týrání – těžko rozpoznatelné, často opomíjené, moc se o nich neví
- Fyzické týrání – můžeme vidět modřiny, šrámy, nejvíce viditelné
- Sexuální zneužívání a týrání – osahávání, sexuální ataky apod.
- Zanedbávaní péče – také si lze jednoduše všimnout, dítě nemá pomůcky, chodí zanedbané, špinavé apod.
- Zneužívání dítěte k práci – není časté, dítě je přetěžováno prací, která patří spíše dospělému, nemá na sebe čas
Dle teorie paní Krejčířové je zneužívání definováno následovně:
„Při zneužívání je dítě využívané jinou osobou k jejímu vlastnímu prospěchu, obohacení, či uspokojení, za užití větší síly, intelektové či společenské převahy.“
U všech výše uvedených způsobů týrání existuje oznamovací povinnost, kdy má každý občan oznamovací povinnost, jakož i povinnost překazit takové páchání, což lze učinit i včasným oznámením (policie, OSPOD). Ten, kdo tuto povinnost nesplní, se sám dopouští trestného činu.
Psychické týrání a zneužívání
Aktivní psychické týrání a zneužívání představuje situace, kdy se dospělí aktivně podílí na tom, co dítěti dělá – nadávání, ponižování, útočení, opovrhování, zesměšňování, strašení, nepřiměřená kontrola apod.
Pasivní psychické týrání a zneužívání – dítě přihlíží nežádoucím situacím mezi rodiči, je zavíráno, nebo probíhá citový chlad, cítí se samo, je odmítáno, mohou sem spadat i rozvody (manipulace rodiči).
Jak syndrom CAN rozpoznat ve škole?
Při rozpoznávání syndromu je důležité dát na vnitřní dojem, že dítě je nějaké zvláštní, jak se chová, projevuje, jak vypadá, funguje v kolektivu. Zanedbávané děti mohou být extrémně hubené, extravagantní, sebepoškozují se apod. Dítě se jinak chová, je nepozorné, hodně zapomíná, chodí za školu, má nepřiměřené reakce, hodně se leká. Týrané dítě má intuitivní reakce na něco – strach z něčeho, má zažitu reflektivní reakci na nepříjemné situace. Napovědět nám může i náhlá změna chování dítěte apod. Ale samozřejmě tyto situace nemusí znamenat syndrom CAN ve všech případech, jen je důležité být obezřetný a všímavý, víc se zaměřit na dané dítě.
Důležité je získat určitou důvěru dítěte, vzít si ho stranou, doptávat se, rozvinout zájem o dítě. Navázání důvěry se nemusí dařit napoprvé, je důležité budovat důvěru postupně: „Můžeš se na mě obrátit nebo na někoho jiného, kdyby tě něco trápilo.“
Jak vypadá sexuální zneužívání, jak s dětmi průběžně hovořit, jak děti připravit na takové situace a nastavit prevenci, kde hledat další pomoc a další zajímavé informace se dozvíte ve videu.
Podrobněji si můžete veškeré informace poslechnout ve videu zde: https://www.youtube.com/watch?v=8CgeFo2KF7k (Doba trvání 33 min).
Článek byl připraven na základě výše uvedeného videa.
Pokud Vás zaujal projekt Rozvíjíme učitele a žáky a jeho výstupy, můžete se připojit do FB skupiny Rozvíjíme učitele a žáky, kde jsou členy rovněž lektoři a lektorky, které tam můžete oslovit se svým tématem.
Autorka: Jitka Šeflová – koordinátorka projektu Rozvíjíme učitele a žáky
