Vlivem náročné situace, která panuje na poli české dětské psychiatrie, narůstá tlak na další instituce, které s dětmi pracují. I nejnovější průzkum Národního ústavu duševního zdraví, který poskytuje obraz o duševním zdraví žáků devátých tříd, poukazuje na důležitost osvěty a prevence. Tento úkol z největší části již zastávají školy jak s pomocí preventivních programů, tak zavedením pozice školního psychologa do systému školských poradenských pracovišť.
Nejasná úloha pedagogických pracovníků
S psychickými obtížemi žáků se ovšem na každodenní bázi potýkají především pedagogičtí pracovníci. Často bývají jedni z prvních, kteří si všimnou, že se dítě něčím trápí. Situace a chování žáků spojené s duševním onemocněním jsou mnohdy velmi náročné nejen pro pracovníky školy, ale i pro širší okolí žáků. Není ale vždy jasné, co v takové situaci učitel či jiný pracovník školy může dělat a jak se v dané situaci zachovat.
Pracovníkům chybí odborná výbava v oblasti psychopatologie a vyjasnění kompetencí, kam sahají hranice jejich role, když do situace vstoupí psychické onemocnění žáků. S některými diagnózami si náš systém už umí poradit (např. hyperkinetické poruchy, nebo poruchy učení), ale na mnoho dalších, které se objevují čím dál častěji nejsme vždy vybaveni.
V současném systému se objevují různé přístupy, jak s tímto tématem zacházet. Tyto přístupy představují škálu přirozených reakcí, které nastupují při setkání s náročnou či novou situací, kde ztrácíme jistotu. Setkáváme se s odmítáním, zlehčováním, přesvědčováním, což jsou strategie, které umenšují pocit bezpečí a umocňují pocit neporozumění a nepřijetí na obou stranách. Setkáváme se ale i s přístupy, které naopak přispívají vzájemnému sladění a nalezení cest ke společnému fungování. K těm patří otevřenost, zvídavost a flexibilita.
Jak lze na současnou situaci pohlížet?
Na tyto přístupy lze pohlížet také jako na proces adaptace na změnu. Elisabeth Kübler-Rossová původně zkoumala a popsala stádia truchlení a smiřování se smrtí, postupem času bylo ale zřejmé, že těmito stádii (ne nutně v níže uvedeném pořadí) si prochází každý, kdo se setká s neočekávanou změnou. Těmito stádii jsou:
- šok, odmítání – při setkání se změnou je přirozené odmítat nový stav věcí a ulpívat na způsobu fungování před změnou, může zde dojít i k úplnému odpojení od reality
- vztek, strach – na povrch vyplouvají přirozené pocity zloby, nespravedlnosti, strachu spojené s neznámem a prožívanou ztrátou jistoty
- smlouvání – tato fáze představuje snahu najít cestu nejmenšího odporu, aby změna nenastala v plném rozsahu, nebo aby byl částečně zachován původní stav
- rezignace, deprese – při zjištění, že není cesty zpět, se objevuje ztráta energie, smutek, rezignace, apatie, depresivní fáze
- smíření, hledání nových možností – tato fáze spočívá ve vyrovnání se s novou situací, nárůstem energie a hledáním nových možností i způsobů fungování
Možná jste si při čtení vybavili situace, kdy jste podobným procesem procházeli. V současnosti je tento model zmiňován i na celospolečenské úrovni v rámci vyrovnávání se s pandemií COVID-19, ale různé fáze lze pozorovat i v reakcích na další globální krize, které přicházejí. Celý proces nemá jasně ohraničenou dobu trvání, jednotlivá stádia se mohou prolínat a zásadní je i doprovázející podpora po celou dobu, zejména ve fázi rezignace.
Jak reagovat na individuální úrovni?
Systémové řešení zvládání nárůstu žáků s psychickými obtížemi, které by poskytlo oporu pracovníkům, má však pomalejší reakční dobu, než jednotlivci, kteří už změnu žijí. Jako jedna z možností se nabízí převzetí individuální odpovědnosti a utvoření si vlastních efektivních způsobů adaptace. Jednou z možností, jak podpořit sám sebe, je věnovat čas získávání informací a ujasnit si své možnosti a hranice při práci s žáky s duševním onemocněním.
Pozvání
Takovou možnost Vám nabízí i naše skvělá lektorka Kristina Pernicová v rámci kurzu Role učitele v kontextu duševního onemocnění žáků, který se koná 9.11.2023 v Praze. Kurz obsahuje jak teoretickou průpravu, tak praktické postupy pro nejčastější duševní onemocnění, se kterými se učitelé setkávají. Více o semináři i jak se přihlásit se dozvíte zde.
Autorka: Mgr. Klára Kováčová
