Emoce

Emoce jsou řídící systémy, které nám říkají, co máme dělat, když se nám o tom, co je třeba učinit, nechce ani náhodou přemýšlet.“ (Honzák, 2020, s. 29)

Tyto řídící systémy nastavují organismus k pohybu a není pak žádným překvapením, že organismus je nastaven nějakým způsobem, když se chystá prát s jiným (vztek) nebo když pociťuje rezignaci a uzavírá se do sebe (smutek) (Honzák, 2020). Je pravdou, že emoce přicházejí jako spontánní reakce na vnější i vnitřní podněty, ale není to tak, že bychom vůči nim byli jako bezbranné oběti. Stejně jako můžeme emoce vyvolat, tak je můžeme usměrnit, formovat nebo měnit a stejně jako nás mohou různé informace rozesmutnit či rozzlobit, mohou nás také rozveselit a naladit (Loja, 2019).

Stejně jako máme tři základní barvy, máme i základní emoce, celkem šest, které tvoří naše bohaté emoční spektrum. Základní paleta je složena ze strachu, vzteku, radosti, smutku, odporu a údivu (Loja, 2019). Naše emoce dávají životu jiskru, často jsou to rozhodující hlasy při výběru partnera, učinění důležitých rozhodnutí a obecně nám mohou ukazovat, jestli jdeme v životě správným směrem. Důležité ale je, abychom my měli emoce a ne ony nás. Pokud mají totiž ony nás, mohou přivodit psychosomatická onemocnění, poničit vztahy, přinést neúspěchy v práci či pocity nesmyslnosti života. Stejně jako máme obecnou inteligenci spojovanou s rozumem, máme i inteligenci emoční, která je do určité míry vrozená, ale hodně se toho můžeme naučit sami. Emočně inteligentní lidé umí své emoce za prvé velmi dobře rozpoznat a za druhé také zvládat. Je třeba si uvědomit, odkud naše emoce přicházejí a proč, a naučit se je vyjadřovat přiměřeným způsobem (Loja, 2019).

Emoční inteligence se skládá z 5 oblastí (Loja, 2019):

  1. Sebeuvědomění – Jedná se o schopnost uvědomění si sebe sama = jak se teď cítím, jaké myšlenky mám v hlavě, jaké má mé chování dopad na okolí a jaké má chování okolí dopad na mě. Víme, kdo jsme, jaké jsou naše hodnoty, cíle, silné a slabé stránky apod. Až jedině tehdy, když poznáme sami sebe, si můžeme uvědomit, co bychom rádi změnili a ovládali.
  2. Seberegulace/sebeovládání – Tato oblast se skládá především z konkrétní práce s vlastními emocemi. Cílem je, abychom neubližovali ani sobě, ani ostatním, abychom měli pěkné vztahy a vedli naplňující život. Pokud se umění seberegulace naučíme, dokážeme si ve většině situací zachovat humor s nadhledem a drobné incidenty nás již tak snadno nerozpláčou nebo nerozzlobí.
  3. Sebemotivace – Velkým umění je motivovat sám sebe. Tato schopnost nám slouží k tomu, abychom si dokázali stanovovat cíle, ke kterým následně také dojdeme – i přes případné dočasné nepohodlí. Do této oblasti patří naděje, víra v budoucnost, radost a optimismus.
  4. Empatie – Představuje schopnost rozeznat a pochopit prožívání druhých lidí. Skrze tuto schopnost dokážeme nahlédnout do situace, v níž se druhý člověk nachází a vidět ji jeho očima. K empatii mimo jiné patří i naslouchání a umění mlčet.
  5. Sociální dovednosti – Vzhledem k tomu, že se život odehrává především v rámci vztahů, jsou sociální dovednosti velmi důležité pro jejich kvalitní navazování a pro udržení. Dobré mezilidské vztahy jsou základem spokojeného života a příjemné, efektivní spolupráce.

Jak naše emoce vznikají?

Teorie amerického lékaře a neurologa Paula D. MacLeana říká, že máme celkem tři mozky, které se vyvinuly v procesu evoluce (Loja, 2019).

  1. Plazí mozek – Tento mozek je nejstarší a řídí základní fyziologické funkce. Jeho hlavním úkolem je, abychom přežili a zvládá pouze tři základní reakce – boj, útěk, ustrnutí. Spouští naučené automatické reakce, které si často vůbec neuvědomujeme a které nám nepomáhají k tomu, abychom nastalé problémy vyřešili.
  2. Savčí mozek – Tato část mozku se objevila evolučně později a je zodpovědná především za emoce, vzpomínky a návyky. Jsou zde uloženy vzorce, které si neseme z dětství a které stále opakujeme v různých situacích. S každým opakováním se tyto vzorce upevňují. Tato část má přezdívku „tygří mozek“ a to proto, že tygr se nejprve rozzuří (= emoce – savčí mozek) a až poté na kořist skočí (= reakce – plazí mozek). Velká část emočních reakcí se spouští automaticky právě podle zažitých vzorců z dětství a takto automaticky reagujeme až v 95 %.
  3. Lidský mozek – Jedná se o nejmladší část mozku a je zde uloženo vědomí. Můžeme tak vnímat sami sebe a čas, dokážeme zastavit a změnit naše reakce, je zde uložena svobodná vůle a víra. Tato část mozku drží zkrátka našeho savce a plaza. Nejdůležitějším krokem ke zvládání emoce je udržení tygra na uzdě, umět se zastavit a rozmyslet se, co budeme dělat dál. Udržet tygra na uzdě však není snadné, protože evolučně starší mozky silně ovlivňují ten lidský, a proto bývá naše chování a rozhodování ovlivněno emocemi. Je ale důležité uvědomit si, že mezi podnětem a odezvou je určitý prostor, a právě v tomto prostoru leží naše svobodná vůle.

Jak emoce zvládat? 

Ze všeho nejdříve je třeba si uvědomit, že emoce si vytváříme my sami a my sami se s nimi musíme naučit pracovat tak, aby nám byly ku prospěchu. Ke zvládání emocí nám může sloužit těchto 5 kroků (Loja, 2019):

  1. Zastavit se – Zastavte se a uvědomte si, co se v tomto okamžiku děje ve Vás a ve Vašem okolí, která automatická reakce se právě spustila. Dobrou metodou, jak tohoto zastavení se dosáhnout, je mindfulness neboli schopnost plně prožívat přítomnost a zachovat si odstup od myšlenkových a emočních procesů.
  2. Pojmenovat – Ve chvíli, kdy emoci zaregistrujeme, je třeba ji pojmenovat. Totiž ve chvíli, kdy má naše emoce jméno, ztrácí na své síle a my tak získáváme čas rozmyslet si, co uděláme dál.
  3. Techniky – Existuje řada technik, jak pracovat s našimi emocemi. Jedná se například o tyto techniky:

o   Techniky zaměřené na myšlení – změna úhlu pohledu, analýza, pozorování, stop-později, toaletní technika;

o   Techniky zaměřené na tělo – zaměření se na smysly, změna polohy, rychlý Jacobson, Sedm nádechů;

o   Techniky zaměřené na práci v nevědomí v hladině alfa – vizualizace, imaginace, síla placeba, programování mozku, mentální techniky;

o   Mentální techniky – přeladění, žádoucí výsledky, úspěch v nové dovednosti, změna vlastnosti a návyků apod.

  1. Vyhodnotit a poučit se – Emočně nabité situace je třeba po čase vyhodnotit. Toto zamyšlení se nad jejich průběhem nám umožňuje ještě více porozumět našim automatickým reakcím a spouštěčům a můžeme tak zjistit, jaké pokroky děláme a jaké techniky nám v daných situacích zabírají.
  2. Psychohygiena – Obecně se jedná o nauku o tom, jak chránit a zpevňovat naše duševní zdraví a jak prohloubit odolnost vůči různým stresovým faktorům. Jako prevence proti negativním emocím zvyšuje naše sebeuvědomění a zároveň se skrz ni učíme pracovat s našimi myšlenkami a emocemi.

Zdroje:

Loja, R. (2020). Emoce pod kontrolou: Pět kroků ke zvládání emocí. Grada.

HONZÁK, R. (2020). Emoce od A do P. Galén.

Podobné články

Wellbeing do škol!

Záleží nám na učitelích, žácích i školách. A proto chceme být vždy v obraze ohledně aktuálních témat a potřeb.Naše kolegyně Míša Jeřábková byla nasát inspiraci

více zde >>

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *