Díl III : Znáte supervizi inspirovanou formátem Bálintovské skupiny? Představíme vám ji krok za krokem
Vítáme vás u třetího dílu naší minisérie Jak se nezbláznit, v níž se věnujeme supervizím ve školství. Dnes se podíváme více do detailu na jednu z variant průběhu supervizního setkání, které je inspirováno formátem Bálintovské skupiny. Více o vývoji metody a jejím začleněním do pomáhajících vztahů uvádí např. Peter Kutter ve svém článku From the Balint method toward profession-related supervision z roku 2002 vydaném v časopise The American journal of psychoanalysis (vydání 62(4), strany 313-325).
Tento formát supervize lze využít i jako formu kolegiálního poradenství. Celý proces, se kterým vás dnes seznámíme, má za cíl ulevit od náročných situací ve vztahu profesionál–klient, tedy takových stavů, které nás zasahují více emočně, než je vhodné, nebo si v nich jednoduše nevíme rady.
Předpokladem je, že celý proces je veden někým, kdo se samotného procesu může účastnit i se svými nápady, nicméně nemusí. Výhodou je osoba se zkušeností například s koučováním nebo jinou formou cílené rozvojové práce s lidmi. Stejně dobrý je ale i kolega, který má důvěru ostatních. Jeho úkolem je udržet bezpečné prostředí orientované na vztahové aspekty v pozitivním rámci.
Dalším důležitým bodem jsou pravidla skupiny. Ta by měla být domluvená a odsouhlasená předem celou skupinou. Základní nastavení skupiny je nehodnotící. Všechny názory jsou skupinou přijímané, i když s nimi osobně nesouhlasíme. Dále je důležité nechávat prostor ostatním ve smyslu, že mluví jen jeden, tedy že si neskáčeme do řeči. Nejdůležitější je udržet nastavení skupiny orientované na vztahové bezpečí a cíleně omezovat kritické nastavení.
Celý proces trvá cca 40 min s jasně časově vymezenými částmi. Čas hlídá vedoucí procesu. Doporučená velikost skupiny, aby byl proces efektivní, je do 10 osob. Skupina se shodne na jedné situaci a ten, kdo jí představí, se stává protagonistou. Výhodou je flipchart, nebo tabule, kde je celý proces stručně popsán s časovou dotací, lze na něj psát i zakázky členů skupiny.
Průběh celého procesu krok za krokem
- Představení případu (5 min)
- Každý ze skupiny jednou větou uvede situaci, která je pro něj náročná, neví si v ní rady apod.
- Pokusí se definovat, co od skupiny potřebuje – zakázku.
- Ostatní naslouchají a poté, co všichni zájemci představí svůj případ, skupina vybere jeden případ.
- Otázky, dotazování se (15 min)
- Skupina má prostor na zjištění dalších informací k představené situaci, protagonista odpovídá.
- Otázky by měly být zaměřené na vztahovou dimenzi situace profesionál–klient, méně na problém jako takový.
- Fantazie (5 min)
- V této fázi protagonista mlčí a skupina volně asociuje své představy o představené situaci, např. jak se cítí jednotlivé postavy, jaké metafory je napadají apod.
- Ideálně používá skupina formulaci “Moje fantazie je, že…”.
- Praktické náměty (10 min)
- Protagonista mlčí a ostatní ze skupiny nabízejí své nápady (praktické postupy) k řešení situace.
- ideálně používá skupina formulaci “Kdybych byl/a na tvém místě, tak…”
- Vyhodnocení – přínosy (5 min)
- V této fázi protagonista shrnuje, co pro něj v celém procesu bylo přínosné, jaké měl “aha” zážitky, jak celý proces splnil jeho zakázku.
- Skupina mlčí.
(Metodická pomůcka vytvořená v rámci projektu Učitel v roli Tvůrce – Špinarová, T.; Kováčová, K., Jeřábková, M. (eds), ACADEMIA IREAS, o.p.s., 2017)
S ohledem na časové možnosti skupiny je možné kolečko zopakovat s jiným případem. Časová dotace jednotlivých fází je důležitá pro to, aby se účastníci příliš neunavili a udrželi pozornost. Ze zkušenosti víme, že první část procesu představování situací někdy může být delší, ale je užitečné dodržet ve všech fázích stručnost a výstižnost, aby se společný prostor příliš nezahltil.
Doufáme, že pro vás byl článek užitečný! Pokud vyzkoušíte podpůrný proces v praxi, budeme rádi za vaši zpětnou vazbu.
Klára Kováčová
O autorce
Kláru nejvíc baví podporovat druhé v jejich rozvoji a růstu. To také dělá jak při práci s dospívajícími, tak při výuce budoucích učitelů na vysoké škole. Než se vrhla na dráhu pedagožky a terapeutky, řídila a podílela se na projektech zaměřených na profesní rozvoj pedagogů ai podporu dětí z dětských domovů. Věnuje se také metodické a konzultační práci. Má doma dvě kočky a podpoří každý nápad a vizi. Potřebuje, aby vše, co dělá, mělo smysl.
